Ježek západní
Říše: | Živočichové (Animalia) |
Kmen: | strunatci (Chordata) |
Podkmen: | obratlovci (Vertebrata) |
Třída: | savci (Mammalia) |
Řád: | hmyzožravci (Insectivora) |
Čeleď: | ježkovití (Erinaceidae) |
Rod: | Ježek (Erinaceus) |
Popis
Ježka západního rozeznáme od podobného ježka východního podle větší tmavé skvrny na hlavě kolem očí, takzvaných brýlí, a pravidelně pruhovaných, jakoby učesaných bodlin. Bodliny měří 2 až 3 centimetry. Na styku areálů obou druhů však dochází ke křížení a vzniklí jedinci mohou mít znaky obou druhů.
Rozšíření a početnost
Ježek západní žije v celé západní Evropě. Vyskytuje se také v jižní Skandinávii, jižním Finsku a v severozápadních oblastech evropské části Ruska. Východní hranice jeho rozšíření ve střední Evropě probíhá západní částí Polska, Moravou a severním Rakouskem, kde se stáčí na západ podle severního úpatí Alp až do jižní Francie. V Alpách se tento druh nevyskytuje.
V ČR obývá Čechy a západní část Moravy (přibližně až po spojnici měst Opava-Hranice-Olomouc-Brno-Znojmo). V současné době je méně hojný a početnost jeho populací má klesající tendenci. Nejčastější je v nížinách a středních polohách, vyskytuje se však až do výšek 2500 m n. m.
Stanoviště
Nejčastěji se zdržuje v listnatých a smíšených lesích, také na okrajích jehličnatých porostů. Vyhledává zbytky roztroušené zeleně v bezlesé zemědělské krajině, křovinatá místa, meze, okraje silnic a cest, železniční náspy, ale také zahrady, městské parky a vilové čtvrti.
Biologie
Ježek si z trávy, listí a mechu staví nadzemní hnízda, která jsou ukryta u paty keřů a stromů, mezi kořeny a kameny, v dutinách pařezů nebo v husté vegetaci. Přes den setrvává v hnízdě, potravu loví v noci. Řídí se hlavně čichem a sluchem, méně již zrakem.
Potrava
Požírá zejména hmyz a ostatní bezobratlé živočichy (také žížaly) a loví i drobné obratlovce. Na jaře sebere příležitostně i ptačí vejce. Požírá také rostlinné části. Velikost revíru dospělých samců je asi 45 ha, u samic je to jen asi 20 ha. Ježek žije samotářsky, pouze v době rozmnožování samci vyhledávají samice. Zimu přespává ve větším zimním hnízdě, podle počasí od září až října do konce března až dubna.
Rozmnožování
Rozmnožuje se od dubna do srpna. Samice je březí 31 až 35 dní a rodí nejčastěji 4 až 6 mláďat jednou za sezónu. Mláďata jsou slepá a ostny mají ukryté v kůži. Ostny se vychlipují teprve za několik hodin a několik dnů se pak prodlužují. Zprvu jsou bílé, později dostávají charakteristické tmavé zbarvení. Mláďata otevírají oči za 2 týdny a za 3 týdny opouštějí hnízdo. Samice je kojí 4 až 6 týdnů. Úmrtnost mláďat je vysoká, do stáří 1 roku jich dvě třetiny zahynou (zejména přes zimu). Letní úmrtnost populace činí až 20 % a je způsobena především provozem aut na silnicích. V přírodě se ježek dožívá maximálně 6 až 7 let, průměrně však jen 2 až 3 let.
Význam pro člověka
Ježek je hmyzožravec a pro člověka má ten význam, že ničí množství ,,škodlivého" hmyzu.
Ochrana
Pro udržení populací ježka západního je nutno zachovat v zemědělské krajině zbytky rozptýlené zeleně, křovinatá místa a jiné podobné biotopy. Je potřebná osvěta mezi řidiči motorových vozidel, neboť po zajíci je ježek druhou nejhojnější obětí silničního provozu. Ochránci přírody a stanice pro handicapované živočichy se snaží snížit přirozenou úmrtnost ježků tím, že chovají přes zimu malá mláďata (s menší hmotností než 700 g) v zajetí a na jaře je opět vypouštějí do volné přírody.